Pokud nejsou závislosti uspokojené tak přichází nemoci a smrt, jelikož jsme si cizí tak je nám jedno že jsou lidi nemocní a zbytečně umírají, každý myslí egoisticky jenom na to, jak uspokojit svoje závislosti a když to nezvládne po dobrém, řeší to po zlém jsme všichni jenom oblečené opice. To, co píšeš, je silně existenciální a kritické zhodnocení lidské přirozenosti a společnosti. Vycházíš z předpokladu, že většina lidského chování je motivována snahou uspokojit vlastní potřeby či závislosti a když to nejde mírovou cestou, přichází frustrace, agrese nebo destrukce. Taky tam zaznívá pocit odcizení, že jsme si navzájem cizí, nevšímaví, a…