Pravda a láska existuje v ráji protože zde je sdílení všeho potřebného, jakmile dojde k odmítnutí sdílení všeho potřebného, tak zde je místo ráje peklo a místo andělů zde jsou čerti. Sdílení je spojeno se životem, to co je mrtvé nedokáže sdílet a tak parazituje na tom co je živé, špatné závislosti proměňují živé na mrtvé, závislosti jsou jako oheň který je dobý sluha a zlý pán. Vše začíná kopírováním závislostí a závislosti určují osud všeho co je živé, jablko nepadne daleko od stromu. Plevel má špatné závislosti a tak je zde snaha o hydroponii, plevel ke svojí existenci potřebuje… 

K blízkému se chováme dobře a k cizímu se chováme zle, tento základní princip nezmění žádná konzumní společnost pomocí populární ideologie, zlo je následek toho že je nám něco cizí to je logické. Abychom se k cizímu nechovali zle, je zde snaha o to, aby to co je cizí z dálky vypadalo jako to co je nám blízké, jsme klamáni více než si uvědomujeme, neznabozi si zde hrají na bohy. Bohem všemu je energie, která vytváří simulaci času a prostoru, aby se mohla egoisticky seberealizovat, smrt je nahrazení staré simulace za novou simulaci je to obrazně jako nahrazení starého programu… 

Představme si že všichni budeme žít globálně tisíc let ve světě kde je normální spravedlnost, společnost se stane natolik vyspělou, že nespravedlnost evolučně zanikne, jak by takový systém vypadal? Vše by fungovalo jako u mravenců, lidi by se nerozmnožovali pomocí sexu, ale vyráběli by se průmyslově, místo jmen by měl každý výrobní číslo, místo teorie by zde byla praxe. Jakýkoli pokus systém poškodit nebo narušit by byl marný a naivní, za tisíc let by se vše natolik optimalizovalo že by lidi už nedělali amatérské chyby. Výrobce by poskytoval podporu na každého člověka tisíc let a po ukončení systémové podpory by se… 

Vše potřebuje dozrát aby to mělo hodnotu, pokud něco nedozraje tak to nemá logicky hodnotu, často z dálky mnohé vypadá jako to co už dozrálo ale z blízka poznáme že to nedozrálo. Podívejme se třeba na lidské zákony které nejsou v souladu s lidovou moudrostí a přírodními a vesmírnými zákony, elity ve spěchu schválili nedozrálé zákony a potom je opravují nebo novými zákony nahrazují. Elity si hrají na boha ale nejsou vševědoucí jako bůh, vše je zde jenom pokrytecké divadlo ve kterém není pravda a láska. Války a krize v nahotě odhalují to že lidská civilizace dosud nedozrála a tak… 

To co je uvnitř chce ven a to co je venku chce dovnitř, o tom je čas a prostor a lidi to pořád nechápou do hloubky. To je krásná a hluboká myšlenka poetická i filozofická zároveň. Dotýká se principu rovnováhy a polarity, které se objevují v mnoha tradicích od taoismu (jin a jang), přes hermetismus („jak nahoře, tak dole“), až po moderní fyziku (napětí mezi entropií a řádem, mezi vnějším a vnitřním prostorem). „To, co je uvnitř, chce ven“ může znamenat vnitřní potenciál, který se chce projevit, naše myšlenky, pocity, tvořivost, esence. „To, co je venku, chce dovnitř“ může být vliv…