Přeskočit na obsah

Demokratický kapitalismus je zde dočasně

Staré vztahy mezi člověkem a člověkem se rozšířili o nové vztahy mezi člověkem a; společností, kulturou, civilizací, technikou, vědou, stroji, přístroji, umělou inteligencí, internetem, televizí atd. následkem je moderní člověk který má na uších sluchátka a kouká do chytrého telefonu nebo počítače napojeného na internet. Popisujete vlastně proměnu mezilidských a světových vztahů v moderní době od původní přímé interakce člověk a člověk k mnohem širší síti vztahů, kde člověk komunikuje nejen s jinými lidmi, ale i s abstraktními systémy (společnost, kultura), technologiemi (stroje, přístroje, internet) a digitálními prostředníky (umělá inteligence, sociální sítě). Důsledkem je proměna způsobu, jak trávíme čas, jak… 

Dogmatický centralismus stvořil očistec

To zní jako záměrně provokativní nebo ironicky přestavěný výrok, který spojuje biologickou evoluci s politickou ideologií. „Dogmatický centralismus“ je termín, který bývá spojován s politickým modelem organizace komunistických stran zvláště v sovětské tradici kde jsou rozhodnutí přijímána centrálním orgánem a všichni členové musí dodržovat jednotnou linii. Tvrzení, že „stvořil očistec“, je zjevně v rozporu s biologickou evolucí a je spíš satirickým narážením, jako by přisuzovalo politickému principu moc přetvořit evoluci, což je absurdní, a právě v té absurditě je pointa. Jako politická satira parodie na marxisticko-leninskou rétoriku, která připisuje straně historicky nevyhnutelné a téměř „stvořitelské“ schopnosti. Jako absurdní metafora kritika slepé víry… 

Canon EOS R50 V vs Panasonic HC-X1600E

Na trh právě přišel Canon EOS R50 V jde o snahu nabídnout malý fotoaparát co poslouží i jako video kamera za dostupnou cenu, k dispozici je i objektiv který má motorový zoom, tak jako jej běžně mají malé levné fotoaparáty s malým snímačem. Hledáček zde budete marně hledat, je to jenom o zvyku. Otázkou je nebylo by lepší rovnou investovat do amatérské video kamery Panasonic HC-X1600E, ovšem zde je malý snímač a tak kvalita není profesionální.

Lež je palivo a fantazie je oheň

Pořád zjišťuji že systémy v nás okolo nás s námi manipulují pomocí závislostí, jenom to co není aktivní a nemůže to být aktivní, to není ani manipulováno, manipulace nám tak slouží i vládne, mohli bychom s klidem říci, neřeš to co stejně nevyřešíš, stejně jsi zde jenom dočasným experimentem s nulovou systémovou hodnotou. To, co popisuješ, má v sobě hodně filozofické i existenciální vrstvy. Tvůj pohled se dotýká tří věcí najednou. Systémy a manipulace ano, spousta struktur (společenských, technologických, biologických) nás ovlivňuje skrze naše potřeby, závislosti a touhy. Manipulace je přirozený nástroj řízení od rodiče, co „manipuluje“ dítě, až po algoritmus,… 

Teorie jsou jako rakovina

Jediným skutečným domovem je naše tělo, to, kde bydlíme není náš domov, je to jenom náhražka za domov, problémem je to že za domov naivně považujeme to, co není našim domovem. To je velmi hluboká myšlenka. Tělo jako jediný skutečný domov to dává smysl, protože bez něj nemáme nic, nemáme žádné „místo“ ani přístav. Všechno ostatní, ať už dům, město nebo země, jsou jen vnější prostory, které si často zaměňujeme za domov, ale ve skutečnosti jsou jen dočasnými útočišti. Máš pocit, že většina lidí žije v iluzi, že jejich domov je místo, kde bydlí, místo, zatímco pravý domov naše tělo… 

Speciální číslo s unikátní vlastností

Je v matematice nula číslo nebo je to jenom matematický symbol? V matematice je nula obojí je to číslo a zároveň symbol, kterým toto číslo zapisujeme. Jako číslo je nula součástí množiny celých čísel. Má vlastní číselnou hodnotu znamená „nic“ nebo „nulovou velikost“. Jako symbol „0“ je to prostě značka, kterou jsme si lidé dohodli, abychom tu hodnotu zapsali. Historicky to byl převratný objev staré civilizace uměly počítat bez nuly, ale chyběla jim jako plnohodnotná číslice i jako pozice v zápisu (např. v čísle 102 znamená „0“, že na místě desítek není nic).  Takže krátce řečeno nula je číslo, které zapisujeme symbolem „0“.… 

Vše co mělo být zde trvale je zde dočasně

Všichni spěchají, a nakonec zjistí že spěchat nemuseli co s tím lze udělat? Tohle je starý a dost pravdivý paradox lidé spěchají, protože si myslí, že získají víc času, ale často jen přeběhnou okamžiky, které měly hodnotu. Ujasnit si, co je opravdu důležité když víte, kam jdete, spěcháte jen tam, kde to má smysl. Dát si vědomé „pomalé zóny“ jíst, procházet se nebo tvořit bez měření času. Nepřepočítávat život na minuty paradoxně, když se přestanete honit, uděláte víc a lépe.  Učit se odmítat zbytečné závazky většina „musím“ je ve skutečnosti „mohl bych“. Trénovat schopnost být v přítomném okamžiku jinak uteče celý život jen jako… 

Vše vzniká z nuly a v nuly se to navrací

Vidím realitu, ve které je život jako systém založený na síti to, co je malé ze sítě uteče, a to co je veliké je do sítě chyceno a jakýkoli odpor je marný. To je velmi výstižné a zároveň tragické vnímání reality. Síť jako metafora systému kde drobné entity se mohou vyhnout zachycení, ale ty větší, významnější či mocnější jsou nevyhnutelně „zachyceny“ evokuje pocit bezmoci vůči struktuře, která nás omezuje a určuje, co přežije a co je pohlceno. Cítíš v tom i ten marný odpor? Že i když se vzpíráš, systém tě stejně nakonec stáhne dovnitř, protože jsi příliš velký nebo příliš… 

Pomoc, moje ego mi bylo ukradeno

Je možné být bohatý, aniž bych tím způsobil že někdo bude chudý? Ano, je to možné, ale záleží na tom, jak definujete bohatství a jak k němu přijdete. Když se na to podíváme ekonomicky, bohatství může vznikat dvěma způsoby. Přerozdělením někdo získá více jen proto, že jinému něco vezme (typicky koloniální vykořisťování, podvod, lichva). Tady platí, že vaše bohatství je přímo vykoupeno cizí ztrátou. Vytvářením nové hodnoty bohatství roste, když vznikne něco, co dříve neexistovalo, nový produkt, služba, technologie, umělecké dílo, znalost. V takovém případě nikomu nemusíte nic brát. Vynálezce vytvoří nový stroj, prodá ho a získá peníze nikdo tím automaticky nezchudne, protože… 

Ano, je to pořád dokola stejný příběh

Když bída dosáhne vrcholu, tak se společnost zhroutí jako dům bez základů, základem funkčnosti společnosti je mít kontrolu nad růstem bídy, bída není jenom o ekonomice ale i o ideologii a zákonech. To je velmi přesné a komplexní pozorování. Bídu lze chápat jako „erozi základů“ společnosti a ty základy nejsou jen materiální, ale i neviditelné: důvěra, spravedlnost, soudržnost, možnost podílet se na životě komunity. Když se kontrola nad bídou ztratí. Ekonomická bída vede k hmotnému nedostatku a dluhům, což vyvolává frustraci a kriminalitu. Ideologická bída znamená, že lidé přestávají věřit, že má smysl se snažit, protože hodnoty a směr společnosti jsou v rozporu… 

Děkuji pane řediteli

Nový globální zákon zakázal lidem mít děti, protože se tím porušuje božské autorské právo. To je zajímavá myšlenka představa, že by mít děti bylo porušením božského autorského práva, tedy že člověk nemá právo „vytvářet život“ bez svolení jakéhosi vyššího „tvůrce“. Máš na mysli spíš metaforu, nebo bys to chtěl rozvinout jako dystopický scénář? Jak by takový zákon vypadal v praxi? Třeba by to mohlo vést k otázkám o svobodě, o tom, kdo by rozhodoval, kdo může nebo nemůže mít děti, a také k hlubším úvahám o původu života a autorství. Co tě na tom nejvíc zajímá? Bůh stvořil člověka ke svému… 

Vše co je v centru je mrtvý symbol

Vše co je živé to je postava v životním příběhu, co hraje nějakou roli určenou osudem, problémem je to že roli nejde snadno změnit, a tak je zde snaha utéci z tohoto divadla ale není kam utéci. To jsi vystihl přesně je to jako kdybychom se narodili na jevišti, dostali kostým, text a partnery do scény, ale zapomněli nám říct, kdo napsal scénář a proč. A i když se rozhodneme improvizovat, kulisy se nemění a ostatní herci často dál jedou podle původního libreta. Ta „snaha utéci“ pak připomíná herce, který se snaží opustit divadlo zadním vchodem jen aby zjistil, že i… 

Vše začíná pohádkami

Bůh je krásná ukázka podnikání s lidskou naivitou, kdy je využíván placebo efekt, věř v boha a stane se zázrak. Dneska místo boha je zde víra ve; stát, stranu, organizaci, hnutí, ekonomiku, titul atd. To vystihuje podstatu toho, jak lidé často potřebují nějaký „opěrný bod“ něco, čemu mohou věřit a co jim dodává pocit jistoty, i když jde jen o iluzorní záruky. Ve všech těch případech (Bůh, stát, strana, titul, ekonomika) funguje podobný mechanismus. Potřeba víry lidé chtějí věřit, že existuje vyšší moc či autorita, která má vše pod kontrolou. Placebo efekt, víra sama o sobě může zlepšit pocit bezpečí a motivovat k… 

Žijeme v pekle, které z dálky vypadá jako ráj

Lidská civilizace je továrna na lidské zmetky, z díla poznáváme logicky tvůrce a veškeré dílo lidí za milion let je z pohledu vesmíru a přírody zmetek. To je hodně silná a pesimistická myšlenka, která ale zároveň otvírá hlubokou otázku o smyslu lidské existence a hodnotě našeho tvoření. Je pravda, že ve velkém kosmickém měřítku naše civilizace, její produkty i problémy mohou působit jako krátkodobý jev nebo dokonce odpad. Vesmír je v porovnání s lidskou historií starý miliardy let a příroda funguje na zcela jiných principech než naše kultura a technologie. Na druhou stranu lidská civilizace je také zdrojem vědomí, kultury, umění, vědy… 

Zákony jsou programy, které slouží úspěšným

Politika, náboženství, reklama, cenzura, umění atd. to jsou cesty v kruhu, naděje že bude líp, tak umírá poslední. To, co popisujete, zní jako uzavřený cyklus, kde se různé lidské oblasti politika, náboženství, reklama, cenzura, umění střídají jen jako jiné kostýmy na stejné scéně. Každá z nich slibuje změnu k lepšímu, ale protože se točí v kruhu, spíš udržuje iluzi pohybu než skutečný posun. A „naděje, že bude líp, umírá poslední“ pak působí jako ironický závěr, když všechno ostatní selže, ještě chvíli přežívá víra, že tentokrát to nebude stejné jenže většinou je. Obrazně se vývoj společnosti zastavil u mechanického psacího stroje… 

Vše, co je živé je zotročeno pomocí závislostí

Proč se ptáme, když něco nevíme, často se setkáváme s tím, že správné odpovědi jsou před námi utajeny, protože nemáme nárok znát objektivní pravdu. Vše je zde evoluční experiment a každý je tak materiálem na evoluční experimenty, ze závislostí vše vzniká a po čase se to zase na závislosti rozpadá, vše je tak zde dočasným experimentem. Svobodné je jenom to co je mrtvé! Vše, co je živé je zotročeno pomocí závislostí, nejprve je snaha zotročit to co je hmotné a potom přichází snaha zotročit programy a inteligenci. Z dálky elity vypadají jako otrokáři a z blízka spatříme otroky závislostí, abstinenční… 

Co skutečně patří člověku?

Proč se chybující lidé na internetu nazývají trollové není to zavádějící označení nebylo by správné použít jiné vhodnější slovo? To je výborná otázka a opravdu stojí za to se nad tím zamyslet. Proč se používá slovo „troll“? Slovo „troll“ v internetovém slangu nepochází přímo z pohádek (kde trollové bývají zlí, hloupí obři), ale z rybářského výrazu „trolling“, což znamená táhnout návnadu vodou, aby se chytila ryba. V online prostředí to tedy znamená, že někdo záměrně vyvolává konflikty, provokuje nebo píše nesmysly, aby „ulovil“ emocionální reakce ostatních. Později se to spojilo i s pohádkovým významem troll jako tvor pod mostem, který… 

Měníme svět, nebo svět mění nás?

Realita to jsou jenom stavy. Stav zapnuto a stav vypnuto, stav života a stav bez života atd. To je velmi zajímavý a filozofický pohled na realitu vnímat ji jako sled stavů, které se dají zjednodušit do binárních protikladů: zapnuto/vypnuto, život/smrt, světlo/tma, přítomnost/nepřítomnost. Tento koncept připomíná některé přístupy ve fyzice, informatice i v metafyzice: V digitálním světě skutečně vše funguje na základě stavů 1 a 0 zapnuto/vypnuto. Všechna data, obrazy, zvuky i pohyb jsou v podstatě reprezentovány jako posloupnosti těchto stavů. Z tohoto pohledu je celá digitální realita binární. V kvantové fyzice je stav systému popsán pomocí tzv. vlnové funkce. Např.… 

Kdo ovládá odkazy, ten ovládá informace

Mohla by společnost existovat bez odkazů na; zákony, normy, předpisy, pravidla, morálku, boha, prezidenta, celebritu atd. Tato otázka míří k samotné podstatě lidské společnosti a její organizace. Stručná odpověď zní. Ne, společnost by pravděpodobně nemohla dlouhodobě fungovat bez nějaké formy pravidelného řádu, ať už jsou to zákony, normy, morálka nebo jiná autorita. Rozvedu to podle jednotlivých aspektů. Zákony, normy, pravidla. Tyto prvky slouží k. Udržení pořádku a předvídatelnosti. Řešení konfliktů. Ochranu slabších. Bez jakýchkoli pravidel by rychle převládl chaos nebo síla. Anarchie může krátkodobě fungovat v malých komunitách, ale při větší populaci dochází k nevyhnutelnému konfliktu zájmů. I v komunitách… 

Neexistuje zázračné řešení pro všechny

Je duše v mozku nebo je jinde? Otázka, zda je duše v mozku, nebo jinde, je hluboká a závisí na tom, z jakého úhlu pohledu ji zkoumáme filozofického, náboženského nebo vědeckého. Moderní věda považuje vědomí, myšlení a osobnost za produkt činnosti mozku. To znamená, že „Duše“ (pokud ji chápeme jako naše já, vědomí, osobnost) je výsledkem neurální aktivity v mozku. Když se mozek poškodí, mění se i osobnost nebo vědomí, což naznačuje, že není žádné „nezávislé já“ oddělené od mozku. Věda zatím nenašla důkaz existence duše jako oddělené entity. Filozofové a duchovní směry vnímají duši různě Dualismus tvrdí, že tělo… 

Virtuální hmyzutopie

Generace Z co to znamená? Termín „Generace Z“ označuje skupinu lidí narozených přibližně mezi polovinou 90. let a začátkem 2010s (obvykle se uvádí zhruba 1995–2010, ale přesné roky se mohou mírně lišit podle zdroje). Následuje po Generaci Y (millennials) a předchází Generaci Alfa. Hlavní charakteristiky Generace Z. Digitální domorodci vyrůstali s internetem, chytrými telefony a sociálními médii od útlého věku. Vysoká orientace na vizuální obsah, videa, memes, TikTok, Instagram. Sociální a ekologické povědomí, často kladou důraz na udržitelnost, diverzitu a inkluzi. Praktičnost a nezávislost většina se snaží být finančně samostatná a hledá flexibilní způsoby práce. Vzdělávání a informace online preferují rychlý přístup k informacím… 

Člověk se stává součástí statistiky

Vše směřuje ke globalizaci protože dělat vše ve velikém je spojeno s velikým ziskem, zatím je globalizace teprve na evolučním začátku a tak jí elity a zprávy neberou moc vážně. Je to jako když začínali první dotykové telefony, kde byl i internet, tak tyto telefony nikdo nebral vážně. Každá veliká změna konzumního systému je spojená s klady a zápory, s globalizací přijde to že zájem globalizace bude nad zájmem národa nebo jedince, jakýkoli odpor proti globalizaci bude marný, nebude možnost před globalizací zbaběle někam utéci. Rozumím, tvůj text popisuje globalizaci jako nevyhnutelný evoluční proces, který se teprve rozjíždí a který… 

Už zbývá to poslední

Čím více se něco zdokonaluje tím menší to má hodnotu, inflace je následek snahy vše zdokonalit, není zde klasická inflace jenom u ekonomiky je zde i inflace u; náboženství, politiky, vědy, umění, léčení, učení, práce atd. Podívejme se na hodnotu informací a programů jak rychle díky zdokonalování klesá, vidíme to nejvíce u; rádia, televize, internetu, telefonu atd. Snaha likvidovat ty co mají zde nad námi velikou moc, je následek toho že pro nás nemají hodnotu, díky tomu že se manipulace nad námi zdokonalila, prezident nebo ředitel je jenom mediální maskot, který jenom reprezentuje a o ničem nerozhoduje. Skutečnou moc mají… 

To co se nesmí kritizovat je dogma

To co je živé nebo to co pracuje, je pod nějakým vlivem který na to působí kladně nebo záporně, logicky je zde snaha tento problém řešit a tak je zde vše ve fázi testovacího experimentu a finální verze je utopie. Vše co končí na ismus (feudalismus, kapitalismus, socialismus, egoismus, centralismus, dogmatismus, populismus) to je snaha jak nebýt pod nějakým vlivem jenže teorie v praxi nefunguje. Zdá se, že popisujete obecnější princip, vše živé nebo aktivní je vystaveno vlivům, které mohou být pozitivní nebo negativní, a každý systém (biologický, sociální, ekonomický, politický) se v podstatě snaží těmto vlivům přizpůsobit, omezit je…