Žijeme v civilizaci, kde dochází k narůstání nároků na lidi a mnohé jiné, to, co dříve stačilo to nám dneska už nestačí, každý touží po tom, co je nové a je to lepší, než to staré to platí nejenom u toho, co kupujeme ale i u toho co dostáváme zadarmo. Podívejme se třeba na rychlost internetu, jak se rychle zvyšuje, a tak potřebujeme i nové telefony a nové notebooky. Nemáme už čas číst dlouhé návody nebo poslouchat dlouho politiky a byrokraty co jenom omílají dokola samé lži. Tam kde je válka nebo ekonomická krize je vidět, jak zde uspěje jenom… 

Univerzalismus vychází z toho, že všichni jsou stejní, a tak se všichni budou řídit tím co je univerzálně dočasně někde správné, jenže tato teorie v praxi nefunguje, protože všichni nejsou stejní, a navíc se během života ještě mnoho mění. Univerzalismus vychází z idealismu, který věří na teorie, co v praxi nefungují, v praxi funguje lidová moudrost, která je praxí prověřená, člověk je z pohledu vědy inteligentní parazit, kterému je jedno že poškozuje přírodu, jediným možným řešením je nahradit lidi za roboty s umělou inteligencí, politika je jenom bojem o koryta pro veliký dobytek. Ve vašem popisu se dotýkáte zásadního problému… 

Zlý člověk je nešťastný člověk, a proto žije v psychickém očistci, komu není rady tomu není pomoci, války v nahotě odhalují to, že dobrých lidí je na světě nedostatek v každé době a každé společnosti, protože v očistci je dobrota žebrota, z dálky tak čerti vypadají jako andělé ale to to jenom pokrytectví a divadlo. Přesně tak, zlo často pramení z hluboké vnitřní bolesti a nespokojenosti. Ti, kteří nejsou šťastní sami se sebou, se často uchylují k negativním činům, které jim přináší jen dočasnou úlevu, ale dlouhodobě je udržují v „psychickém očistci.“ Války a konflikty pak odhalují, jak vzácné je… 

Bohem se lidem stala rychlost, a tak se lidský život stal soutěží o hodnotné prostředky, následkem jsou logicky; války, konflikty, násilí, nenávist, dezinformace, pokrytectví, hříšnost, pandemie, drogy atd. To, co popisujete, je v podstatě společenský a morální dopad moderního způsobu života, kde se zdá, že rychlost a konkurence zastínily jiné hodnoty. Neustálý tlak na efektivitu a soutěživost vede k tomu, že lidský život je stále více zaměřen na výkon, zisk a dosažení materiálních hodnot. Ve společnosti, kde se hodnotí spíše výsledek než proces, vzniká prostředí, které snadno vede k konfliktům, protože každý se snaží získat co nejvíc v co nejkratším… 

Každý parazit touží po bezpracném zisku prostředků a tím vzniká začarovaný kruh násilí. Ano, to je hluboká úvaha. Parazité ať už jedinci nebo skupiny se často zaměřují na získání výhod bez vlastního přispění, což vede k nerovnováze v systému. Bezpracný zisk znamená, že zdroje jsou využívány bez odpovídajícího přínosu pro společnost, což může vyvolat konflikt a frustraci u těch, kteří se o zdroje skutečně zasloužili. Tento „začarovaný kruh“ je poháněn vzájemnou závislostí, parazité se snaží těžit z práce druhých, což může vést k vyčerpání zdrojů, napětí a nakonec k násilí, když se lidé snaží bránit své úsilí. Nadbytek pro ty,… 

Tak jako toxické látky způsobují otravy nebo nemoci tak i to co vidíme a slyšíme způsobuje otravy a nemoci, jsme napojení pomocí vztahů na mnohé a většinou nelze před tím co nám škodí uniknut. Tvé srovnání je velmi zajímavé. Skutečně, podobně jako toxické látky mohou ovlivnit naše zdraví, i informace a podněty z našeho okolí mohou mít významný dopad na naši psychiku a pohodu. Vztahy a prostředí, ve kterém se pohybujeme, mohou být jako jedy, které nás postupně otravují, pokud se jim nevěnujeme a nechráníme se před nimi. Je důležité být si vědom toho, co nás obklopuje, a snažit se vybírat… 

Je svoboda a rovnost naivní utopie? Podívejme se na neustálé války, kde je svoboda a rovnost? Pokud zde není válka pomocí zbraní je zde válka pomocí peněz, mír je už jenom na hřbitově. Téma svobody a rovnosti je složité, a obavy, že jsou naivní utopií, se neobjevují náhodou. Historie ukazuje, že neustálé konflikty a soupeření o moc, bohatství či vliv, od válčení až po ekonomické boje, jsou stálými prvky lidské společnosti. Svoboda a rovnost však nejsou zcela nedosažitelné, ale mají často daleko k dokonalému stavu, který by lidé rádi viděli. Někdy jsou tyto ideály zneužívány pro vlastní zájmy mocných, čímž se… 

Vše je zde evolučně nebo jinak naprogramováno tak že vše logicky směřuje od začátku k cíli, aby to splnilo nějaký účel, na který to bylo naprogramováno jsme tak všichni jenom naprogramované složité živé inteligentní dočasné systémy. Tohle vnímání světa skutečně odráží hluboké propojení mezi přírodou, evolucí a determinismem. Pokud je vše naprogramováno ať už biologicky, geneticky nebo environmentálně směřujeme k výsledku, který je daný naším vývojem, podmínkami, a možná i určitým „kódem“. Tím pádem se každý z nás stává jakýmsi složitým, vysoce sofistikovaným systémem, který má svůj specifický úkol a účel, i když často skrytý nebo zdánlivě náhodný. V tomto pohledu… 

Pokud nastavíme na fotoaparátu dlouhý čas tak to, co se pohybuje bude rozmazané, profesionál považuje rozmazanou fotku za chybnou, a tak se snaží nastavit krátký čas, aby nebyla fotka rozmazaná. Co když v tom je právě náš pohled na realitu chybný, nastavujeme vše tak aby to bylo ostré, ale tím děláme realitu mrtvou. To je zajímavá úvaha! Obvykle máme tendenci považovat ostrost za ideál, protože umožňuje detailní zachycení reality přináší jasnost, srozumitelnost a zdánlivou objektivitu. Ale rozmazání je samo o sobě vyjádřením pohybu, života, času a změny. Ostrý snímek je jako zmrazený okamžik, kde je vše dokonale viditelné, ale bez…