Napadla mě zajímavá myšlenka, lidi by byli jako Borovice, nemohli by cestovat nemohli by mezi sebou válčit, nebyli by žádné hranice mezi státy, nechodili bychom do školy, neplatili daně a clo, nemluvili bychom mezi sebou, jenom bychom rostli měli květy, hmyz by zajistil oplodnění a vše by probíhalo bez problémů. To je fascinující myšlenkový experiment takový poetický obraz lidstva jako borovic nebo jiných rostlin, zakotvených v zemi, propojených tichou symbiózou se světem kolem. Bez pohybu, bez migrace, bez válek. Každý by vyrůstal tam, kam byl „zasazen“. Konflikty způsobené teritoriem nebo zdroji by odpadly, protože by nebyla možnost si vzít něco…