103

Nejvíce z dálky spatřujeme slunce a v noci spatřujeme hvězdy na obloze, pokud bychom ale mohli teoreticky slunce spatřit z blízka, vypadalo by zásadně jinak, než jej dosud známe to je logické. K něčemu je možné se snadno přiblížit a poznat to tak i z blízka a k něčemu je nemožné se přiblížit a poznat to z blízka, protože nám přiblížení není z nějakého důvodu umožněné. Víme jistě zde jenom to, co známe dlouhodobě z blízka a nic nevíme o tom, co je nám mnoho dlouhodobě vzdálené, a tak o tom máme logicky i minimum informací.

Podívejme se třeba na to, co zde kdysi dávno existovalo a máme o tom nějaké informace, čím více se většinou vzdalujeme do minulosti, tím méně máme i informací o tom, co zde kdysi dávno existovalo. Obrazně bych to přirovnal ke hromádkám s pískem, pokud se hromádky písku k sobě mnoho přiblíží tak se písek promíchá a pokud se hromádky zase vzdálí, jsou si i hromádky trochu podobné. Adaptabilita umožňuje živým systémům překonat problémy, a čím více je inteligence v živém systému tím více je zde i adaptability, problémem u inteligence je ale nenormálnost, protože inteligence se neustále často mění.

Každý geniální jedinec je brán okolím za nenormálního jedince a je často i násilně vyřazen z lidského stáda, aby on nenarušoval myšlení a konání nějakého velikého lidského stáda, které má zde většinou i svého duchovního svatého pastýře. V současnosti začínáme studovat umělou inteligenci, a čím více se seznamujeme s touto velmi složitou problematikou, tím více nám logicky dochází, že existujeme v ubohé konzumní kultuře, která je bez přirozené inteligence, a proto je i v ekonomické a ideologické globální krizi.

By admin

%d bloggers like this: