36

Pohyb za tím, co milujeme a potřebujeme o tom to zde všude jenom je, je to klec, ze které nelze uniknout. Neustále zdolávat při tomto pohybu překážky a problémy, toužení a s tím spojené soužení, naděje na změnu je naivní, protože jenom smrt ukončí tento životní problém. Vše, co žije je jako žárovka, neustále se zapíná, aby svítila, když je potřeba světlo a když přestane jednou svítit, je nahrazena novou žárovkou a nic se nezmění.

Soutěžíme o to, kdo svítí kvalitněji a spolehlivěji a nejlepší žárovky jsou v centru a nejhorší jsou na okraji, vše funguje a malé žárovky se točí kolem velikých žárovek a nic zde nikdy nestojí, jaký to má smysl? Je to automatický absolutní stroj, který nejde změnit nebo zastavit, a my jsme jeho součástí, smyslem je, že tento stroj funguje správně, jiný smysl zde není možný.

Proto je zde snaha uniknout do světa iluzí, které jsou v drogách nebo umění, realita je to, co nám nevyhovuje a my to nemůžeme nijak změnit. Svět iluzí to jsou ale dezinformace upravené tak aby zde byla iluze štěstí a spokojenosti a potom je zde zase reálný svět spojený s neštěstím a nespokojeností, a tak jsme jednou nahoře a potom jsme zase dole, jakási horská dráha, kde na konci je tunel, který se jmenuje smrt.

Ten, kdo dá druhým správné hračky, se zde stane svatou celebritou, každý je jako malé dítě, dospělost je iluze, jde jenom o to mít správné kvalitní hračky a hrát si po celý život, jenom tak má život smysl, problémem jsou hračky pro živé systémy, často zde nejsou pravé svaté celebrity, které by dokázali druhým dát správné hračky, a tak si druzí nemohou hrát a jsou zlí k sobě a druhým.

Jaký je rozdíl mezi tím, kdo si hraje na Stvořitele a skutečným Stvořitelem, není zde žádný rozdíl, pravý Stvořitel je iluze, každá profese a specializace to je jenom otázka hračky se kterou si někdo mnoho hraje a je jedno o jakou specializaci a profesi zde jde!

Jsi dospělý, už si nesmíš hrát, to je největší omyl lidské společnosti a následkem je vždy to, že jsou lidé zlí, a tak ubližují sobě a druhým, jednou lidská matka vzala svému jedinému synu násilně elektronickou hru a její syn jí kladivem za to ve spánku zabil!

Hraní je smyslem našeho života, pokud si nemůžeme hrát, život nemá smysl, dal jsem celému vesmíru hračky a umožnil jsem každému, aby si mohl hrát, najednou má pro každého život smysl a zlo začalo rychle mizet z vesmíru. Každý, kdo za mnou přijde se svými problémy, je dítě, které si chce hrát a já mu dám hračky a naučím jej si s hračkami správně hrát, děti mě milují jako svého jediného pravého otce a Stvořitele, je to jenom dobrý obchod, který se vyplatí mě i druhým.

Otče, ty jsi jako olej, který namazal starý stroj a ten stroj se najednou zase rozeběhnul a začal všem správně sloužit a vše začalo fungovat, kdosi přišel dokonce s návrhem, že by se měl změnit kalendář a že by se měl začít počítat ve vesmíru čas od okamžiku, kdy jsi pronesl, jako Stvořitel ten první projev, který transformoval celý systém.

By admin

%d bloggers like this: