Od raného dětství jsme vychováváni v tom, abychom respektovali všechno možné. Máme mít úctu k autoritám, k lidem, kteří jsou chytřejší a silnější, takto si pomalu zvykáme na otroctví, ze kterého mají zisk naši otrokáři. Otrokům, kteří musí dlouho zbytečně na vše čekat se tak dostává informace, nejsi nic víc než otrok konzumního systému, jestliže nebudeš pokorný k otrokářům tak nedostaneš to, co potřebuješ!

Vydáváme se na milost otrokářům, kteří s námi zachází od narození do smrti jako s otroky. Otrokáři se stali herci, co dobře znají svoji roli ve společnosti a znají i roli jakou zde mají hrát otroci. Otrokáři mají k dispozici veliké kanceláře a mají i sekretářku a služebního řidiče, taky mají mnoho výhod a někdy mají i imunitu. Rovnost je zde jenom ve smrti, všechny snahy o to, aby zde byla spravedlnost a rovnost se ukázali jako utopie.

Otroci se podrobují otrokářům, protože mají strach z trestu, vše je o tom odměňovat a trestat, takto vzniká psychický očistec pro otroky. Pokud otrokář chybuje tak není za svoje chyby většinou potrestán, tak jako je potrestán za chyby otrok, měli bychom se otrokářů ptát proč nám něco zakazují a jiné doporučují, podívejme se na emancipovanou rodinu, kde je mezi egoisty boj o moc, mnohdy tento boj přeroste v násilí a následkem je rozvod.

Moc se pro nás stala návykovou drogou, jde o to, kdo bude poroučet a kdo bude poslouchat, dlouho jsem nechápal velikou dlouhodobou popularitu knihy. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Autor zde chytře nastavuje zrcadlo pokrytecké otrocké společnosti, ve které si čerti hrají na anděly. Naše pokrytectví je zde díky anonymitě, pokud by zde nebyla možná anonymita tak by zde nebyla ani pokrytecká ideologie a bezcitná byrokracie. 

By admin

Napsat komentář

%d bloggers like this: